Lupénka

Psoriáza (lupénka, lat. psoriasis) je častý, chronický, imunitně podmíněný neinfekční zánět kůže. Psoriáza je dána geneticky a objevuje se v souvislosti s přítomností provokujících faktorů. Postihuje asi 3-5 % dospělých a 1 % dětí. Asi u třetiny pacientů vzniká v dětství, ale může se poprvé projevit až po 40. roce věku. Provokujícími faktory, které vedou ke vzplanutí kožních projevů, jsou rozmanité, mohou být vnější (infekce, alkohol, kouření, poranění kůže) nebo vnitřní (obezita, stres, některé léky). U 24 - 71 % dětí s psoriázou má někdo z příbuzných lupénku. Riziko psoriázy u dítěte je 50 %, pokud oba rodiče mají psoriázu, event. 16 %, pokud trpí touto nemocí jeden rodič nebo 33 %, má-li psoriázu i příbuzný 1. linie.

Klinický obraz psoriázy je rozmanitý, u dětí se mnohem častěji lupénka manifestuje jako akutní (ve 30 %), na rozdíl od dospělých (v přibližně 5 %). Akutní psoriáza má podobu vyrážky, zarudnutí většiny kožního povrchu nebo přítomnosti sterilních neštoviček. Chronická psoriáza nebo též plaková psoriáza, je buď typická (psoriáza kštice, nehtů, dlaní a plosek) nebo atypická (v atypických místech kožních záhybů). Průběh lupénky je chronický, po zhojení může následovat nové vzplanutí kožních projevů, proto psoriáza významně negativně ovlivňuje kvalitu života. 

Psoriáza se dnes považuje za systémové onemocnění, neboť může být doprovázena nejen zánětem kloubů (psoriatickou artritidou), ale i řadou chorob, a to obezitou, metabolickým syndromem, zánětem očí, nespecifickými střevními záněty. Tato případná sdružená onemocnění mají být vodítkem k volbě terapie, která musí být zahájena co nejdříve.

Léčba psoriázy se řídí závažností onemocnění, které se nejčastěji hodnotí podle procenta postižení povrchu těla kožními projevy, tzv. BSA (Body Surface Area). K odhadu procenta postižení se používá plocha jedné dlaně pacienta, která představuje 1 % BSA. Toto hledisko však nezohledňuje kvalitu života a postižení např. viditelných partií, které mají na kvalitu života největší vliv. V klinických studiích se dále používá hodnocení závažnosti psoriázy podle skóre PASI (Psoriasis Area and Severity Index), které posuzuje jak kožní léze, tak rozsah postižení kůže a může dosahovat hodnot 0-72.

Mírná forma psoriázy se léčí pomocí místních léků (deriváty vitaminu D3, kortikoidy, event. deriváty dehtu), středně závažné onemocnění je vhodné k světloléčbě (fototerapii) úzkým spektrem ultrafialového záření (UVB záření 311 nm a excimerové světlo 308 nm). Optimální je tzv. fokusovaná fototerapie, kdy se ozařují jen postižené plochy, nikoli zdravá kůže. Systémová léčba je vyhrazena pro pacienty se závažnou formou psoriázy, která nereaguje na předchozí místní léčbu a fototerapii. Zahrnuje klasické systémové léky acitretin, cyklosporin nebo metotrexát. Pokud pacient na tuto léčbu nereaguje, netoleruje ji nebo je pro něj kontraindikována, přistupuje se k léčbě biologické.